FOTOALBUM KOŽNÍCH PIGMENTACÍ
Tato skupina zahrnuje kožní afekce vznikající z jiných kožních buněk, než jsou melanocyty (pigmentové buňky), např. z keratinocytů, buněk cévního endotelu apod. Uvádíme příklady benigních i maligních kožních lézí, kvůli kterým jsou nutné pravidelné dermatologické kontroly. Jednotlivé typy nemelanocytových kožních projevů naleznete níže.
Zašlete nám fotografii znaménka nebo se objednejte na vyšetření do naší pigmentové poradny zde.
Melanocytové névy jsou nezhoubná kožní znaménka složená ze zmnožených melanocytů (pigmentové buňky), které tvoří v kůži hnízda, což způsobuje pigmentaci. Z těchto znamének se v některých případech může vyvinout maligní melanom. Proto jsou důležité pravidelné preventivní dermatologické kontroly a samovyšetření kůže. Níže uvádíme příklady různých druhů melanocytových névů.
Zašlete nám fotografii znaménka nebo se objednejte na vyšetření do naší pigmentové poradny zde.
Melanocytové skvrny jsou nezhoubná kožní znaménka tvořená nakupením pigmentu melaninu a někdy i melanocytů (pigmentové buňky), které ale netvoří hnízda. Jedná se o zcela benigní afekce. Příklady melanocytových skvrn uvádíme níže.
Zašlete nám fotografii znaménka nebo se objednejte na vyšetření do naší pigmentové poradny zde.
Maligní melanom je zhoubný nádor kůže. Ačkoliv tvoří pouhá 4 % ze všech kožních nádorů, patří mezi nejčastější příčiny úmrtí na kožní onemocnění. Melanom má čtyři podtypy - viz níže. Více v sekci "O melanomu".
Zašlete nám fotografii znaménka nebo se objednejte na vyšetření do naší pigmentové poradny zde.
O KŮŽI A UV ZÁŘENÍ
Kůže
Kůže patří k největším orgánům lidského těla. Její povrch zabírá 1,5–2 m2 a váha odpovídá 10 % celkové tělesné hmotnosti. Má několika nezastupitelných úloh – funguje jako mechanická, chemická i biologická bariéra, bez jejíž ochrany by do našeho organismu pronikaly škodlivé látky nebo např. viry a bakterie. V kůži se tvoří velké množství různých sloučenin, např. melanin, o kterém se ještě podrobněji zmíníme, nebo pot. Kůže je také významným imunologickým orgánem. Vzhled a stav kůže ovlivňuje psychiku každého člověka i to, jak je na něj ve společnosti nahlíženo.
(Zdroj: http://www.naturallyhealthyskin.org/wp-content/uploads/2012/12/dermis-anatomy-of-the-skin.jpg)
Vrstvy kůže
Kůže se skládá ze tří základních vrstev – pokožka (epidermis), škára (dermis, corium) a podkoží (tela subcutanea). Pokožka tvoří nejsvrchnější část, můžeme ji rozdělit do dalších pěti vrstev, a její základ tvoří buňky zvané keratinocyty. Kromě nich nalezneme v pokožce ještě melanocyty tvořící kožní pigment, a další specializované buňky (např. Langerhansovy dendritické buňky). Celá epidermis se obnovuje každých 28 dní vlivem rohovatění (keratinizace). Prostřední vrstva, škára, je tvořena především vazivem. Proniká do ní krevní a nervové zásobení a vycházejí z ní tzv. kožní adnexa, tedy potní a mazové žlázy, vlasové folikuly a nehty. Nejspodnější vrstva, tedy podkoží, ukrývá tukové buňky (ty poté utvářejí tukový polštář např. na břiše nebo hýždích) a řídké vazivo.
Melanocyty aneb jak funguje melanogeneze
Melanocyty jsou specializované buňky nacházející se ve spodní části pokožky a u vlasového folikulu. Produkují kožní pigment melanin (proces melanogeneze), který následně v melanozomech (váčky s melaninem) pomocí výběžků předávají keratinocytům ve vyšších vrstvách pokožky. Vlivem melaninu dochází k zabarvení kůže a rozmístění tohoto pigmentu v keratinocytech chrání kůži před poškozením UV zářením. Počet melanocytů je u všech lidí různé barvy pleti přibližně stejný, samotná tvorba melaninu a jeho rozmístění v kůži je u každého člověka odlišné. Vrozeně vyšší aktivitu vykazují melanocyty černochů, proto je jejich kůže zbarvená více. Produkci pigmentu zvyšuje také působení UV záření (součást slunečního záření), díky kterému dochází k dočasnému ztmavnutí kůže po slunění.
Melanin se dále dělí na 3 podtypy podle chemického složení – eumelanin je tmavohnědý až černý, feomelanin je žluto-červený a trichrom je intenzivně červený. V kůži nalezneme všechny tři typy pigmentů, ale barva vlasů je zpravidla určena převahou jednoho z nich, např. rezavý vlas je tvořen převážně feomelaninem. Šedá barva vlasů ve stáří je dána chyběním pigmentu ve vlasovém vlákně – vlas má uprostřed dutinku a získává tak šedou barvu.
(Zdroj: http://static.naturallycurly.com/wp-content/uploads/2014/12/Texture-650.jpg)
Fototypy
Barvu kůže, danou obsahem melaninu, určuje naše genetická výbava a dočasně také ztmavnutí kůže při vystavení UV záření. Na základě této skutečnosti vytvořili dermatologové škálu tzv. kožních fototypů, díky kterým můžeme každého jedince zařadit do určité skupiny. Zajímá nás, jakým způsobem zareaguje jeho kůže na vystavení slunečnímu záření v období časného léta (květen, červen) v poledne po 45–60 minutách slunění – jak vypadá erytém po prvních 24 hodinách a jaká bude pigmentace po týdnu.
Celosvětovou populaci rozdělujeme podle reakce do 6 fototypů:
I. vždy zrudne, nikdy neztmavne
II. obvykle zrudne, pigmentuje málo
III. někdy rudne, pigmentuje dobře
IV. nikdy nerudne, vždy silně ztmavne
V. Arabové
VI. Černoši
Určení fototypů je podstatné kvůli stanovení rizika poškození kůže UV zářením z krátkodobého i dlouhodobého hlediska. Lidé s fototypem I a II mají zvýšené riziko vzniku maligního melanomu.
(Zdroj: http://www.mdpi.com/ijms/ijms-14-12222/article_deploy/html/images/ijms-14-12222f7-1024.png)
MALIGNÍ MELANOM
Co je to melanom?
Melanom je zhoubný nádor kůže. Vypadá jako hnědá nebo černá (v některých případech s příměsí modré či červené) skvrna na kůži. Ta vzniká buď jako nová, nebo se vyvíjí z pigmentového névu. Pro melanom je typické, že se mění barevně nebo/a tvarově. Ačkoliv tvoří pouhá 4 % všech kožních nádorů (basaliom, spinaliom), patří mezi nejčastější příčiny úmrtí na kožní onemocnění. Pacientů s melanomem každoročně přibývá, podle statistik SVOD (Software pro vizualizaci onkologických dat), který se zabývá výskytem zhoubných nádorů v České republice, se počet diagnostikovaných melanomů za posledních 30 let třikrát zvýšil, v současné době se melanom vyskytuje v průměru u 12 lidí na 100 000 obyvatel. To je dáno obecným přibýváním kožních nádorů v populaci, ale také tím, že stále více pacientů přichází na preventivní dermatologické prohlídky, kde lékaři za pomoci nejmodernějších diagnostických metod (dermatoskopie) dokážou odhalit melanom včas. Pokud je nádorové ložisko malé a nestihlo vytvořit metastáze, je odstraněno a pacient pouze dochází na pravidelné kontroly. Díky preventivním návštěvám dermatologa a včasnému odstranění potenciálně nebezpečných znamének je dnes řada pacientů zdravá. Jejich rozhodnutí vyhledat lékaře bylo správné. Nebojte se přijít, jde o Vaše zdraví!
Jak vzniká melanom
Melanom vzniká z melanocytů – buněk, které se nachází především v epidermis kůže, ale také v oku, plenách mozkových nebo v srdci, více viz kůže. Nádor samotný vzniká řadou mutací DNA v jádře některého z melanocytů. Mutované buňky se chovají jinak než zdravé buňky – přestávají reagovat na signály buněk imunitního systému, nekontrolovaně se dělí a v pozdním stadiu pronikají do krevního a lymfatického systému, kterým se šíří do dalších orgánů (tvoří metastázy). Růst melanomu má dvě fáze – první, radiální, a druhou, vertikální. V první fázi se nádorové buňky množí pouze v epidermis v jedné linii, ve fázi druhé pak pronikají hlouběji do kůže – nejprve do dermis, posléze až do podkoží a odsud do krve. Na makroskopické úrovni vzniká melanom buď tzv. de novo (bez existence předchozího znaménka), nebo z pigmentového névu (cca 20 % melanomů). Barevná skvrna na kůži se postupně mění – roste do šířky, do výšky, mění barvu, může začít spontánně svědit nebo krvácet. Proto je nesmírně důležité navštívit dermatologa ihned, jakmile se objeví nové znaménko, nebo když se začne proměňovat znaménko stávající, aby lékař zjistil, zda se jedná o melanom, a mohl ho případně včas odstranit.
Druhy melanomu
Melanom dělíme na základní 4 druhy (viz Fotoalbum kožních pigmentací)
1) lentigo maligna melanom
2) nodulární melanom
3) superficiálně (povrchově) se šířící melanom
4) akrolentiginózní melanom
Existují další vzácné formy melanomu:
A) amelanotický melanom
- zvláštní forma zhoubného melanomu
- chybí melaninový pigment
- afekce má barvu kůže, příp. může být růžová až červená
- velmi obtížně se rozeznává od jiných kožních lézí, např. basaliomu, cévních nádorů
- při podezření je nutné névus odebrat chirurgickou excizí a nechat jej histologicky vyšetřit
B) melanom vzniklý z kongenitálního névu - viz Fotoalbum kožních pigmentací
C) oční forma melanomu
- vzácná forma melanomu vyskytující se kdekoliv na oku
- může se vyskytovat jako primární nádor nebo jako metastáza
- nutné oftalmologické i dermatologické vyšetření
ABCDE pravidla
Pravidla pro včasné rozpoznání potenciálně maligního pigmentového névu:
A (asymetry) – znaménko není symetrické
B (border) – znaménko nemá přesné ohraničení, jeho okraje jsou nepravidelné
C (colour) – v rámci jednoho znaménka vidíme více barev – př. část je světle hnědá a část je černá
D (diameter) – průměr znaménka je větší než 5 mm
E (evolution) – znaménko se mění v čase – zvětšuje se, mění barvu, mění profil, bolí, svědí, krvácí bez zjevné příčiny
Při splnění alespoň 4 kritérií je doporučeno znaménko odstranit a nechat jej histologicky vyšetřit!
Diagnostika melanomu
K diagnostice melanomu a dalších kožních lézí se v dermatologii používá dermatoskop. Jedná se o lupu, která 10x–20x zvětší znaménko, a lékař je tak schopný posoudit jeho velikost, barvu, strukturu a další parametry důležité pro rozlišení, zda se jedná o benigní nebo maligní névus. V dnešní době je již k dispozici dermatoskop digitální, díky němuž se dají névy zvětšit až 50x a fotografie lze uložit do systému, a lékař tak může sledovat vývoj znaménka v čase. Na základě tohoto vyšetření specialista rozhoduje o případné excizi znaménka nebo pouze částečné biopsii (díky dermatoskopu umíme rozeznat většinu kožních afekcí, ale existují výjimečné případy, kdy je nutné odeslat vzorek na histologické vyšetření kvůli objasnění diagnózy). Chirurgicky odstraněná tkáň je odeslána do laboratoře k histologickému vyšetření, kde stanoví přesnou diagnózu, podle níž se lékař rozhoduje, jak postupovat dál.
V případě odhalení melanomu se stanovuje tloušťka podle Breslowa, jehož hodnota ukazuje, jak moc do hloubky (v milimetrech) nádorové buňky pronikly. Dále se někdy provádí Clarkova klasifikace, která hodnotí, jaké vrstvy kůže byly zasaženy. Podle těchto kritérií, a podle přítomnosti ulcerace a metastáz, je možné stanovit, o jaké klinické stadium melanomu se jedná. Od stupně klinického stadia se pak odvíjí prognóza onemocnění a léčba. V některých případech se provádí operace sentinelové uzliny, tedy první lymfatické uzliny, v níž se usazují metastázy. Pokud je tato uzlina čistá, je vysoce pravděpodobné, že i ostatní uzliny budou v pořádku, a není tak nutné je všechny chirurgicky odstraňovat a nemocný se tak vyhne velkému operačnímu zákroku.
Zašlete nám fotografii znaménka nebo se objednejte na vyšetření do naší pigmentové poradny zde.
Prevence
Vzhledem k výše uvedeným faktům je dnes zřejmé, že lidé by se měli chránit před slunečním zářením. Pokud se však již chtějí opalovat a pobývat na přímém slunci, měli by znát i možné následky tohoto chování. Žádné "zdravé opalování" neexistuje (a to ani v soláriích). Měli bychom chránit hlavně děti a dodržovat všeobecně známá pravidla – znát svůj fototyp a přizpůsobit tomu své chování na slunci, nepobývat na přímém slunci přes poledne, kůži chránit oděvem, nosit pokrývku hlavy, používat během dne opakovaně opalovací krémy s ochrannými UV filtry. (více viz Ochrana před UV zářením)
Jedenkrát ročně (u rizikových pacientů 1x za půl roku) je vhodné navštívit kožního lékaře a nechat si vyšetřit pigmentové změny, pihy a mateřská znaménka, nejlépe digitálním dermatoskopem.
Samovyšetření kůže
Důležitou součástí prevence melanomu je tzv. samovyšetření kůže. Každý pacient, který má na těle více než 20 znamének nebo atypický névus, by měl provádět samovyšetření jednou za měsíc. Jen Vy znáte své tělo nejlépe a máte přehled o tom, jak Vaše znaménka vypadají. Proto pokud při samovyšetření zjistíte, že se znaménko změnilo – ať už barvou, velikostí nebo profilem – neměli byste vyčkávat a co nejrychleji zamířit do ordinace svého dermatologa. Díky samovyšetření prováděnému jednou měsíčně si včas všimnete změny a lékař tak může znaménko vyšetřit a odstranit dříve než se z něj vyvine melanom. Samovyšetření Vám zabere pouhých 5 – 10 minut a Vy budete mít jistotu, že jste nic nepodcenili. V případě jakéhokoliv dotazu ohledně samovyšetření či změny znaménka nás neváhejte kontaktovat na našem e-mailu (pihy@mc-praha.cz)
1.+2. krok
Svlékněte se do spodního prádla a postavte se před zrcadlo, které má dobré osvětlení. Pečlivě prohlédněte všechna znaménka na přední straně a na bočních stranách hrudníku a také v podpaží.
3.+4. krok
Posaďte se na zem a pomocí malého zrcátka prohlédněte všechna znaménka na vnitřní straně stehen a poté celé dolní končetiny. Malé zrcátko použijte také ke kontrole znamének na krku a za ušima.
5. krok
Nezapomeňte zkontrolovat znaménka na zádech pomocí malého zrcátka.
Zvýšené riziko vzniku melanomu
Ačkoliv může melanom vzniknout u kohokoliv, existují rizikové faktory, které zvyšují možnost rozvoje tohoto maligního nádoru. Ohrožení jedinci by měli absolvovat dermatoskopické vyšetření častěji – ideálně 1x za půl roku, aby bylo možné zachytit případné kožní změny co nejdříve.
Rizikové faktory pro vznik melanomu:
- genetická predispozice – výskyt melanomu v rodině, výskyt dysplastických névů v rodině, některá dědičná onemocnění (př. xeroderma pigmentosum)
- přítomnost kongenitálního (vrozeného) névu, velké množství dysplastických névů
- vysoká expozice UV záření – spálení kůže v dětském věku, ale i v dospělosti, dlouhodobá expozice UV záření
- světlé fototypy – lidé s fototypy I a II mají velmi světlou pleť s nízkým množstvím pigmentu melaninu, proto nejsou dobře chránění před UV zářením
- imunosuprese – oslabení imunitního systému léky nebo závažným onemocněním (infekce HIV, maligní nádory, diabetes mellitus aj.)
- návštěva solária
- věk nad 50 let – nad 50 let věku se zvyšuje incidence melanomu
Pokud se rizikové faktory týkají Vás nebo někoho ve Vašem okolí, můžete se objednat na dermatoskopické vyšetření.
Hlavním cílem léčby je kompletní odstranění nádoru, proto je léčba vždy primárně chirurgická. Odstraňuje se celý nádor s dostatečným okolním kožním lemem (až 2 cm). Pokud došlo k rozšíření melanomu do lymfatických uzlin, je nutné vyndat i tyto uzliny (nejčastěji se jedná o oblast podpaží nebo třísel). Pro včasnou diagnostiku postižení uzlin a k vyloučení zbytečného zákroku, byla vyvinuta metoda biopsie sentinelové uzliny.
Pacienti s pokročilejším stádiem maligního melanomu následně dostávají imunoterapii interferonem alfa, který ovlivňuje imunitní systém nemocného a snižuje riziko vzniku metastáz. Pakliže již ke vzniku metastáz došlo, přistupuje se k chemoterapii.
Vyléčení pacienti jsou následně dispenzarizováni (aktivně kontrolováni lékařem) minimálně po dobu 10 let. Často vznikají pozdní metastázy právě v tomto časovém období, a proto je nutné, aby lékař ve specializované melanomové ambulanci sledoval vývoj zdravotního stavu, průběžně prováděl kontrolní odběry krve a zobrazovací vyšetření (RTG, CT, MRI apod.).
Postižení bývají starší věkové kategorie, výjimkou nejsou ani pacienti středního věku a i mladší. V posledních letech zaznamenáváme nárůst nemocných s kožními nádory, což může být důsledek jednak lepší diagnostiky, jednak i toho, že si lidé začínají svého zdraví více vážit. Bezesporu k tomu přispívá osvěta. Řada pacientů již návštěvu lékaře neodkládá. Jejich rozhodnutí je správné. Nebojte se přijít, jde o Vaše zdraví!
Přestože je maligní melanom velmi zhoubný nádor, žádný člověk by na něj nemusel zemřít! Vzhledem ke svému umístění na kůži je snadno zachytitelný a počáteční stadia jsou chirurgicky zcela vyléčitelná! Buďme tedy všímaví ke všem změnám našich "mateřských znamének", zejména těch, která se objevila nově (růst, změna barvy, okrajů nebo povrchu, svědění, krvácení, zvředovatění) a neprodlévejme zbytečně na sluníčku.
OBJEDNÁNÍ VYŠETŘENÍ