Kůže
Kůže patří k největším orgánům lidského těla. Její povrch zabírá 1,5–2 m2 a váha odpovídá 10 % celkové tělesné hmotnosti. Má několika nezastupitelných úloh – funguje jako mechanická, chemická i biologická bariéra, bez jejíž ochrany by do našeho organismu pronikaly škodlivé látky nebo např. viry a bakterie. V kůži se tvoří velké množství různých sloučenin, např. melanin, o kterém se ještě podrobněji zmíníme, nebo pot. Kůže je také významným imunologickým orgánem. Vzhled a stav kůže ovlivňuje psychiku každého člověka i to, jak je na něj ve společnosti nahlíženo.
(Zdroj: http://www.naturallyhealthyskin.org/wp-content/uploads/2012/12/dermis-anatomy-of-the-skin.jpg)
Vrstvy kůže
Kůže se skládá ze tří základních vrstev – pokožka (epidermis), škára (dermis, corium) a podkoží (tela subcutanea). Pokožka tvoří nejsvrchnější část, můžeme ji rozdělit do dalších pěti vrstev, a její základ tvoří buňky zvané keratinocyty. Kromě nich nalezneme v pokožce ještě melanocyty tvořící kožní pigment, a další specializované buňky (např. Langerhansovy dendritické buňky). Celá epidermis se obnovuje každých 28 dní vlivem rohovatění (keratinizace). Prostřední vrstva, škára, je tvořena především vazivem. Proniká do ní krevní a nervové zásobení a vycházejí z ní tzv. kožní adnexa, tedy potní a mazové žlázy, vlasové folikuly a nehty. Nejspodnější vrstva, tedy podkoží, ukrývá tukové buňky (ty poté utvářejí tukový polštář např. na břiše nebo hýždích) a řídké vazivo.
Melanocyty aneb jak funguje melanogeneze
Melanocyty jsou specializované buňky nacházející se ve spodní části pokožky a u vlasového folikulu. Produkují kožní pigment melanin (proces melanogeneze), který následně v melanozomech (váčky s melaninem) pomocí výběžků předávají keratinocytům ve vyšších vrstvách pokožky. Vlivem melaninu dochází k zabarvení kůže a rozmístění tohoto pigmentu v keratinocytech chrání kůži před poškozením UV zářením. Počet melanocytů je u všech lidí různé barvy pleti přibližně stejný, samotná tvorba melaninu a jeho rozmístění v kůži je u každého člověka odlišné. Vrozeně vyšší aktivitu vykazují melanocyty černochů, proto je jejich kůže zbarvená více. Produkci pigmentu zvyšuje také působení UV záření (součást slunečního záření), díky kterému dochází k dočasnému ztmavnutí kůže po slunění.
Melanin se dále dělí na 3 podtypy podle chemického složení – eumelanin je tmavohnědý až černý, feomelanin je žluto-červený a trichrom je intenzivně červený. V kůži nalezneme všechny tři typy pigmentů, ale barva vlasů je zpravidla určena převahou jednoho z nich, např. rezavý vlas je tvořen převážně feomelaninem. Šedá barva vlasů ve stáří je dána chyběním pigmentu ve vlasovém vlákně – vlas má uprostřed dutinku a získává tak šedou barvu.
(Zdroj: http://static.naturallycurly.com/wp-content/uploads/2014/12/Texture-650.jpg)
Fototypy
Barvu kůže, danou obsahem melaninu, určuje naše genetická výbava a dočasně také ztmavnutí kůže při vystavení UV záření. Na základě této skutečnosti vytvořili dermatologové škálu tzv. kožních fototypů, díky kterým můžeme každého jedince zařadit do určité skupiny. Zajímá nás, jakým způsobem zareaguje jeho kůže na vystavení slunečnímu záření v období časného léta (květen, červen) v poledne po 45–60 minutách slunění – jak vypadá erytém po prvních 24 hodinách a jaká bude pigmentace po týdnu.
Celosvětovou populaci rozdělujeme podle reakce do 6 fototypů:
I. vždy zrudne, nikdy neztmavne
II. obvykle zrudne, pigmentuje málo
III. někdy rudne, pigmentuje dobře
IV. nikdy nerudne, vždy silně ztmavne
V. Arabové
VI. Černoši
Určení fototypů je podstatné kvůli stanovení rizika poškození kůže UV zářením z krátkodobého i dlouhodobého hlediska. Lidé s fototypem I a II mají zvýšené riziko vzniku maligního melanomu.
(Zdroj: http://www.mdpi.com/ijms/ijms-14-12222/article_deploy/html/images/ijms-14-12222f7-1024.png)
